Jak posuzovat vlivy stínění - denní osvětlení

Obecné poznatky uvedené v předchozím textu blogu, tedy "jak posuzovat vlivy stínění", platí obdobně pro problematiku denního osvětlení s těmito odlišnostmi:

1. Zdrojem denního osvětlení z hlediska posuzování jeho kvantitativních vlivů je rovnoměrně zamračená obloha se stanovenou gradací jasu od horizontu k zenitu. Z této úmluvy je tedy zřejmé, že v tomto případě nezáleží na orientaci hodnoceného objektu  ke světovým stranám. To je podstatná změna oproti oslunění a mimo jiné z toho vyplývá, že obě veličiny ačkoliv se zdají být podobnými mají jiný význam a hodnotí se též jinými postupy.

2. Místem hodnocení vlivu stínění není přímo denní osvětlení uvnitř objektu, ale jen jeho očekávaný stínící vliv na toto osvětlení. Vliv stínění se stanovuje výpočtem činitele denního osvětlení v bodě umístěném v těžišti osvětlovacího otvoru na jeho vnější straně zasklení. To se jistě jeví na první pohled zvláštní. Nicméně je to regulérní postup vzhledem k tomu, že denní osvětlení uvnitř objektu je kromě vnějšího stínění také závislé na velikosti osvětlovacích otvorů, na jejich propustnosti denního světla, na vnitřních překážkách distribuce světla a na odrazných vlastnostech hlavních ploch uvnitř posuzované místnosti. Je zřejmé, že denní osvětlení je ovlivněno podstatným způsobem řešením stavby a jejich osvětlovacích otvorů, konfigurací původních stínících objektů a ne jen umístěním přidané vnější stínící překážky. Opačně je legislativně požadováno, aby při navrhování objektů s denním osvětlením bylo počítáno s možným budoucím zastíněním a to platí tím více, čím se umístění stavby blíží hranicím vlastního pozemku. 

3. Každá vnější stínící překážka je současně zdrojem odražené složky světla, která do bodu hodnocení současně s oblohovou složkou dopadá. Tak je možno změnou odrazných vlastností stínícího objektu dosáhnout změny denního osvětlení ve stíněném objektu, což je pozitivní fakt.

4. Vzhledem k dynamičnosti změn hodnot denního osvětlení v čase, které se obvykle vyjadřuje fyzikální jednotkou osvětlení lux, provádí se hodnocení denního osvětlení poměrnou veličinou, tzv. činitelem denního osvětlení, jehož jednotkou je %.  Stejnou jednotkou se vyjadřuje i vliv stínění obvykle označovaný symbolem Dw. Je hodnoceno tak, aby vypočtená hodnota Dw (%) byla větší nebo nejvýše rovna nejmenší stanovené hodnotě Dw viz dále.

5. Aby byla zachycena složitost okolní zástavby posuzovaného objektu a vyhodnocen význam denního osvětlení v tomto objektu zařazují se objekty do příslušné lokality výstavby. Tyto lokality jsou popsány v předmětné legislativě (ČSN 730580-1) a jsou zde určeny požadavky na dodržení minimální hodnoty Dw.

6. Pokud budeme mluvit o stínění denního osvětlení obytných budov pak je stanoveno, že každá obytná místnost musí mít vyhovující denní osvětlení. V běžném případě obytných zástaveb je minimální hodnota Dw = 32%. Není při tom rozhodující, jak je tomu v ostatních místnostech obytného celku. To je opět zásadní změna oproti požadavkům na vyhovující oslunění.

7. Na rozdíl od oslunění (prozatím) je v české legislativě zajištěna též ochrana pozemku určeného k zastavění z hlediska nepřiměřeného stínění sousedními stavbami či terénními vlnami. O problematice stínění rostlinami je tomu obdobně jako u vlivu stínění oslunění.     

8. Další podstatný rozdíl v hodnocení vlivu stínění na denní osvětlení oproti vlivu na oslunění je skutečnost, že hodnotu Dw lze změřit, samozřejmě za stanovených okolností.

To bych zatím považoval za dostatečné množství informací o fenoménu stínění objekty ve výstavbě.

Děkuji za Vaši pozornost a těším se na Vaše dotazy případně podněty k diskuzi.

Pěkný den Petr Klvač.

25.2.2014

Komentáře